V neděli jsme v Bystřici odehráli předehrávané mistrovské utkání mladších žáků. Na úvod bych chtěl poděkovat domácímu klubu, který nám vyšel vstříc se změnou termínu. Původně jsme měli hrát až začátkem listopadu, kdy bychom však nebyli schopni k utkání nastoupit a pravděpodobně bychom prohráli kontumačně. Velmi si proto vážíme toho, že soupeř souhlasil s jediným možným náhradním termínem.

Upřímně řečeno, Bystřice patří mezi soupeře, proti kterým hrajeme asi nejméně rádi. Především kvůli obrovskému rozdílu ve výkonnosti obou mužstev. Bystřice dlouhodobě dominuje okresním soutěžím napříč mládežnickými kategoriemi a osobně se domnívám, že takto kvalitní mužstvo jednoznačně patří do krajské soutěže, kde by mohlo poměřovat síly s výkonnostně srovnatelnějšími soupeři. Bohužel si u mě domácí hráči nezískali sympatie ani svým vystupováním na hřišti. Především mě zarazil slovník některých z nich. Míra vulgarit byla v některých případech až extrémní a rozhodně neodpovídala tomu, co bych očekával od dětí v této věkové kategorii.

Přestože jsme dnes prohráli 0:15, troufám si říct, že jsme odehráli jedno z našich nejlepších utkání celé podzimní části sezóny. A myslím to naprosto vážně. Do Bystřice jsme přitom rozhodně nepřijeli v nejsilnější možné sestavě. Některé naše opory nastoupily už v sobotním utkání, a tak se do nominace dostali i další hráči, kteří zatím nedosahují stejné výkonnostní úrovně. O to více si dnešního výkonu celého mužstva vážím.

Věděli jsme, proti komu stojíme. Soupeř v letošní sezóně střílí v průměru více než 15 branek na zápas, a to i proti týmům z předních příček tabulky. Proto jsme si stanovili svůj vlastní, možná trochu ambiciózní a netradiční cíl – pokusit se udržet počet inkasovaných branek maximálně na této hranici. A ten se nám nakonec podařilo splnit. Pro nás je to takové malé interní vítězství.

Tentokrát jsme trochu upravili taktické rozestavení a více se zaměřili na defenzivní činnost. Chtěli jsme hráče učit správnému zajišťování, zdvojování a vzájemné spolupráci při bránění. Zpočátku nám to úplně nevycházelo. Na dětech byl znát respekt ze soupeře, který nás výrazně převyšoval nejen herní kvalitou, ale především fyzickými parametry. Zatímco někteří domácí hráči svým vzrůstem připomínali spíše starší žáky, více než polovina našeho mužstva věkově stále patří ještě do starší přípravky.

Přesto jsme už v prvním poločase předvedli řadu dobrých věcí, i když jsme jej prohráli 0:9. Ve druhé půli se nám navíc podařilo některé taktické prvky zlepšit. Hráči začali lépe spolupracovat, vzájemně se zajišťovali a dokázali soupeři jeho útočné akce komplikovat. Dlouhou dobu jsme dokonce drželi druhý poločas bez inkasované branky. Nakonec jsme v něm dostali šest gólů, ale předvedený výkon měl podle mého názoru velmi dobrou úroveň.

Co mě však potěšilo úplně nejvíce, byl přístup všech našich hráčů. Ani za nepříznivého stavu nic nevzdávali, bojovali o každý míč a snažili se plnit taktické pokyny. Velkou radost jsem měl také z toho, že i po zisku míče se pokoušeli hrát konstruktivně, hledali možnosti přihrávky a nechtěli se balónu jen zbavovat bezhlavými odkopy. Výborné utkání odehráli například Ríša Tůma a Any, ale pochvalu si zaslouží skutečně všichni. Zvlášť mě potěšily výkony těch méně zkušených a výkonnostně slabších hráčů, kteří dnes ukázali, že dokážou bojovat, spolupracovat a odvést pro mužstvo velmi dobrou práci.

Na závěr chci říct jediné – jsem na naše hráče nesmírně hrdý. Prohra 0:15 samozřejmě na první pohled vypadá hrozivě a někomu se může zdát zvláštní, že po takovém výsledku hodnotím naše vystoupení tak pozitivně. Kdo však viděl obrovský rozdíl mezi oběma mužstvy, snad pochopí, proč mám z výkonu našich dětí tak dobrý pocit. Z pohledu nasazení, disciplíny, týmové spolupráce a plnění taktických úkolů jsme odehráli utkání, za které si naši hráči zaslouží velkou pochvalu. A já jim za dnešní výkon opravdu děkuji.

Více foto ze zápasu najdete zde: U13: SK Bystřice A – FKM Čtyřkoly