V neděli jsme odehráli třetí utkání během jediného týdne a tentokrát jsme vyrazili do Drachkova. Po středeční Úročnici a sobotním Kácově to byl z našeho pohledu bohužel nejslabší výkon z těchto tří zápasů. Jednu chybu jsme pravděpodobně udělali už při nominaci. Na utkání jsme vzali zbytečně mnoho hráčů, přestože někteří měli za sebou náročný program předchozích dnů. Zpětně jsme měli dát větší prostor jiným a některé hráče tentokrát nechat odpočívat.

Samotný vstup do utkání přitom nebyl špatný. Byli jsme aktivní, dostávali se za obranu soupeře a vytvářeli si řadu velmi dobrých příležitostí. Právě jejich řešení ale bylo jedním z našich největších problémů. V zakončení nám chyběla kvalita, důraz i větší koncentrace a několik opravdu vyložených šancí jsme zahodili. Naopak domácím fungovala jednoduchá hra dlouhými míči za naši obranu. Rychlý a důrazný útočník se opakovaně dostával do samostatných úniků a dokázal je trestat.

Přesto jsme v první půli drželi se soupeřem krok. Za stavu 0:2 krásně prostrčil Tomáš Veverka míč na Fandu Kadeřábka, který snížil. Následně připravil Ríša Tůma příležitost Tomášovi Veverkovi a bylo vyrovnáno 2:2. Další šance jsme ale nevyužili, Fanda Kadeřábek trefil také tyč a do přestávky se nakonec odcházelo za stavu 4:3 pro domácí.

Ve druhém poločase jsme chtěli výsledek otočit a hned v jeho úvodu se nám podařilo zásluhou Lukáše Kaliny vyrovnat na 3:3. Bohužel právě snaha hrát neustále dopředu nám poté spíše uškodila. Chyběla nám větší zodpovědnost a zajištění při ztrátě míče. Domácí pak opakovaně využívali prakticky stejný scénář – dlouhý míč za naši obranu a rychlý protiútok. Postupně tak navýšili své vedení až na konečných 8:3.

Mrzet nás může především to, že velká část utkání se odehrávala na polovině soupeře a příležitostí ke vstřelení branky jsme měli opravdu hodně. Fotbal se ale nehraje na počet šancí ani na čas strávený na útočné polovině. My jsme dnes svoje možnosti řešili nekvalitně a zároveň jsme při hře směrem dopředu zapomínali na zodpovědnost po ztrátě míče.

Po předchozích dvou utkáních, se kterými jsme mohli být velmi spokojeni, je tentokrát hodnocení kritičtější. I takový zápas je ale součástí vývoje hráčů i celého týmu. Pro nás trenéry je zároveň připomínkou, že při náročnějším programu musíme lépe pracovat s nominací a zatížením jednotlivých hráčů. Z tohoto utkání si tak máme co vzít – především větší koncentraci a kvalitu v zakončení, ale také zodpovědnost a správné zajištění ve chvíli, kdy útočíme.